Ještě pořád mě to baví, říká stoletá Marie Astlová
Marie Astlová žije dvacet let ve svém bytě v sedmém patře panelového domu v ulici Broumovská. Do té doby bydlela v dolním centru města. Je soběstačná, pouze hůř slyší. Dobrá nálada ji drží i v tomto vysokém věku. „Nikdy jsem nebrala žádné léky, chodím denně hodinu pěšky a nedělám nic moc extra, žiju tak, aby mě to bavilo,“ říká oslavenkyně Marie Astlová.
Její rodina přišla do Liberce v roce 1946 z Jičína. Paní Astlová nejprve pracovala v Prádelnách a čistírnách a poté byla účetní v bance Slavie. Její manžel tam byl úředníkem. Marie Astlová má dobrou paměť, talent na čísla a v oblibě má hudbu. Ještě před pěti lety jezdila s rodinou na operu do Prahy. „Vím, že máte ráda hudbu a rád bych vás pozval do libereckého divadla a věnoval vám vstupenky do primátorské lóže, abyste měla komfort při sledování představení,“ nabídnul primátor Jaroslav Zámečník paní Astlové.
Při rekonstrukci chodby v paneláku byl výtah měsíc mimo provoz. „Dvakrát denně jsem sedm pater pěšky zvládla, ale měla jsem židle v mezipatrech, abych si občas odpočinula,“ říká s úsměvem Marie Astlová. „Každou sobotu vařím oběd pro celou rodinu. Je to už tradice. Mám čtyři vnoučata a sedm pravnoučat, ale ti mladí nemají moc času, občas přijdou anebo zavolají,“ říká stoletá Marie Astlová. Každý den chodí na kilometrovou procházku s doprovodem, čte knížky, poslouchá rozhlas a má ráda návštěvy.
V Liberci žijí čtyři století a tři stojednaletí občané. Nejstarší občankou je 101 letá paní, která stále žije v místě svého bydliště. Ze sedmi sto a víceletých jubilantů letošního roku je jeden muž a šest žen.